Měsíc březen jsme zahájili výstavou s názvem „Jarní tání“, která byla první den tohoto měsíce slavnostně otevřena vernisáží. Nejdříve bychom chtěli poděkovat paní učitelce Lence Oberreiterové za organizaci výstavy a provázení dětí při jejich tvorbě. Dále patří velké poděkování panu Ondřeji Vítů, který vytvořil hudební doprovod na program vernisáže.

Výstavu tvořilo několik částí, které byly koncipovány v duchu přerodu zimy v jaro. Žáci se ve svých dílech snažili zachytit proměny přírody, k čemuž využívali různé výtvarné techniky. Usilovali jsme také o to, aby měli žáci při tvorbě co nejsilnější prožitek, pracovali jsme tedy s ledem a užívali si hrátky se sněhem, pozorovali přírodu či sázeli květiny a pracovali s keramickou hlínou. Úvodní část výstavy byla věnována znázornění přírody, která byla v zimním období stále pod ledovou krustou. Děti malovaly ledovými kostkami a z celé této časti vyzařovaly chladné tóny. Příchod jara sebou nese i rozpouštění – tání těchto přírodních materiálů. Tuto skutečnost děti znázornily pomocí techniky enkaustika, což je středověká malířská technika založená na rozehřívání vosku s barevnými pigmenty.

Navazující částí výstavy bylo zachycení přírodní fáze, kdy staré části vegetace zůstávají na studeném tajícím podkladu, ale nesou v sobě již příslib budoucího zrodu něčeho nového. Zde byla použita technika lavírování. Přerod zimy a jara se žáci snažili zachytit pomocí pořízení fotografií v makrorežimu. Jsou zde zobrazeny detailní záběry ještě mrazivého předjaří s dokreslenými představami probouzejícího se života. Do těchto detailních záběrů žáci dokreslili svoje představy blížícího se jara. Další fáze tohoto vývoje patří již jarnímu pučení. Na začátek nesmělého probouzení přírody byl použit akvarel doplněný temperovými barvami. Závěr náleží plnému probuzení života s pestrostí barev ztvárněných v pastelu.

Životní cyklus zobrazený přírodou a přenesený do naší výstavy sebou nese počáteční chlad se studenými tóny barev, kdy se v přírodě ostré tvrdé hrany ledu stávají oblými a zmrzlá voda se mění v neskutečné množství dílků – kapek, které v sobě nesou svoji paměť z předešlého, ale zároveň se stanou základem další přeměny.

Doufáme, že se Vám výstava líbila a z její návštěvy jste si odnesli hezký pocit nebo třeba květináč či keramickou žížalku na památku.